Co se dělo v knihovně

Taky vám přijde, že ten čas hrozně letí? Vždyť to není dlouho, co jsem pro vás skládala vánoční báseň, a najednou je tady jaro. Vánoční svátky utekly jako voda, pojďme se tedy podívat, co se dělo u nás v knihovně.

Jako prvního jsme si letos pozvali Mgr. Antonína Krásu, se kterým jsme se přenesli do krásného a teplého Mexika. Jeho vyprávění bylo poutavé, vtipné a plné krásných barevných fotografií. Byla to jeho již druhá beseda v naší knihovně a doufáme, že nikoliv poslední.

S dalšími přednášejícími jsme cestovali do Černé Hory. Našimi průvodci byli staří známí manželé Poulíkovi. Vy, kteří k nám na besedy chodíte, víte, že za námi jezdí dvakrát ročně a jejich povídání je zajímavé a plné zážitků - od výběru letenky až po návrat. Po jejich besedě má vždy člověk chuť se tam rozjet. Už teď vám mohu prozradit, že v říjnu nás vezmou do Palau.

No, a abychom toho tepla neměli náhodou moc, tak další beseda byla o otužování. Taktéž to byla již druhá beseda Petra Málka u nás. Při této besedě šlo o nastavení mysli a disciplíně nejen při otužování, ale vlastně o čemkoliv v našem životě. Jak sám říká: „Cesta k odolnosti a vnitřní rovnováze nevede přes výkon, ale přes porozumění vlastnímu tělu.“ Také od něj máme slíbenou další besedu poté, co dopíše knihu, na které právě pracuje.

A poslední besedu, kterou chci zmínit, si pro nás připravila Petra Santlerová. Je to autorka spousty krásných dětských knih a věřte tomu nebo ne, bydlí v Malešovicích. Jelikož si pro nás udělala čas ve svém nabitém programu, využili jsme toho a uspořádali besedu jak pro družinu, tak poté i pro veřejnost. Každá byla jiná a obě krásné. Všechny její knihy jsou u nás v knihovně k vypůjčení.

A protože jsme se její besedou přesunuli do března a ten, jak mnozí z vás jistě ví, je měsícem čtenářů, nesmím zapomenout ani na návštěvy dětí. Přišly za námi děti snad ze všech oddělení naší školky. Přes park k nám zavítaly děti ze Cvrčovic a autobusem přijely z Vlasatic. Také nás potěšily návštěvy našich loňských pasovaných prvňáčků, kteří jsou podle jejich slov už „velcí druháci“. Co nás však těší nejvíce, je to, když po každé takovéto návštěvě přijde odpoledne nějaká maminka či tatínek, že se jdou přihlásit, protože jejich dítko nedalo jinak, než že musí chodit do knihovny.

Konec března, jako každý rok, patřil Noci s Andersenem. Tu děláme ve spolupráci se Střediskem volného času. Letošní téma Václav Čtvrtek odstartovala píseň s jeho pohádkami, kterou jsme složili pomocí AI. Byla chytlavá a vzhledem k často opakujícímu se refrénu, se ji děti brzy naučily. Potom následoval kvíz, který jsme pojali jako srovnání jeho klasických pohádek s pohádkami od Walta Disneyho. Děti měly v kvízu spojit postavičky obou autorů podle jejich charakteristiky. Chtěli jsme jim tímto ukázat, že současné postavy pohádek, které znají, jsou již v pohádkách našeho dětství.

U nás to prostě stále žije a my jsme za to rádi. Zkrátka ať je venku mráz nebo zima, v knihovně je vždycky prima.